Osud jménem Ležáky

Výpravná publikace podrobně mapuje ležáckou tragédii z hlediska osudů tehdejších obyvatel.

Celobarevná publikace Osud jménem Ležáky se skládá z pěti kapitol. V té první, Ležáky a jejich obyvatelé, jsou představeny osoby za pomoci sčítacích operátů. Ve druhé kapitole Cesta ležáckých a dalších protektorátních dětí do okupovaného Polska je podrobně zmapován pobyt nejen ležáckých dětí po jejich odvlečení. Ty, které byly vybrány na poněmčení, prošly povětšinou několika tábory a dětskými domovy, než se dostaly do pěstounských rodin. Děti označené nacisty jako neschopné poněmčení byly pracovníky průchozího tábora v Lodži předány gestapu. Jejich další osud není dodnes spolehlivě objasněn. Kapitola Portréty připomíná pětasedmdesát osob svázaných s ležáckou tragédií. Jsou to nejen lidé bydlící v tomto místě, ale i ti, kteří byli příbuzenskými vztahy nebo odbojovou činností spojeni s touto částí Chrudimska. Kořeny ležáckých rodů se rozbíhaly do okolních vesnic, aby se v některých případech v jejich potomcích opět do údolí vrátily. Většina z nich zemřela vedle sebe v jediný den na pardubickém popravišti. Kapitola Popravy v Pardubicích ve dnech 3. června až 9. července 1942 přibližuje tragické události v areálu Zámečku. Výchozími materiály jsou nacistické dokumenty zpravující o popravách u Larischovy vily, jejichž reprodukce jsou umístěny na konci kapitoly. V poslední části Abecední databáze osob popravených v Pardubicích ve dnech 3. června až 9. července 1942 je abecedně uvedeno 194 obětí exekucí.
V knize vyšly také dosud nepublikované fotografie a dokumenty o cestě ležáckých a dalších protektorátních dětí.

Kniha byla nominována odbornou porotou na cenu Magnesie litera za nakladatelský počin. / Štěpán Doležal; Jarmila Doležalová