Brambora byla pomeranč mého dětství

V románu autor se svérázným vtipem zpracovává zážitky z dětství s překvapivým přesahem upnutým do současnosti. Zvláštní stavba těla a mozku předurčuje hlavního hrdinu Piolina k výjimečným počinům na pozadí socialistického Československa a posléze demokratického Česka.

Zbrusu nová Brambora. Doprovodný Slovníček totáče Vám polechtá bránici, příběhy klučičí party 1976-1984 (plus jedné skvělé holky) z pražských Záběhlic Vás chytí za srdce. Vzpomínejte – poznávejte. Vydání autor věnuje dnešním dětem, aby nemusely číst o tom, „jak to tenkrát bylo“, od těch, kteří u toho nebyli.

BVÚ: „Chrómované nárazníky, transparenty a hesla. Anticharta, moskviče, nepoživatelné kubánské pomeranče. Zatímco v Anglii řvou punkeři o bídě světa, v Československu zpívají umělci na lopatkách trapné songy o míru. A tam někde v oparu sedmdesátých let jsem zahlédl klátivou postavu dvouhlavého žáka Piolina. V časech, které teprve přijdou, se stane prvním a posledním prezidentem sjednoceně zkorektnělé Evropy. Toto je příběh jeho (a mého) dětství žitého tenkrát za JUDr. Husáka.“

Vychází k 20 letům ve dvojnásobném rozsahu oproti prvnímu a jedinému vydání.
Nové kapitoly se jmenují Brežněv is not dead, Moje první porno, Na burze desek, Flaška, Obsluhovali prezidenta Piolina – a další.

BVÚ: „Moc si přeju, abychom totáč už konečně strčili do muzea. Myslím tím totáč v nás. Abychom méně druhé odsuzovali, označovali a více se společně smáli. Brambora tohle umí. Má v sobě to smířlivé světlo „starých dobrých časů“ plus přesnou špetku ironie a žahavého humoru. Je to hladivá knížka do tvrdých časů.“ / Bohuslav Vaněk-Úvalský